06.11.2021 Autor: Tým Umimeweby.cz

Co je doména, jak ji zaregistrovat a jak zjistit vlastníka?

Volba a pořízení domény patří mezi první a nejzásadnější kroky provozování vlastních webových stránek nebo e-shopu. Připravili jsme pro vás proto stručného průvodce světem internetových domén, který vám prozradí, co pojem internetová doména označuje, postup, jak doménu zaregistrovat i jak zjistit jejího vlastníka.

Co je doména?

Doménové jméno neboli doména je jedinečný identifikátor webových stránek, který při prohlížení internetu zadáváte do lišty prohlížeče. Doména nahrazuje IP adresy serverů, na nichž jsou weby umístěné a usnadňuje tak nejen vyhledávání nových stránek, ale i používání internetu jako takového – textové označení stránek se snáze zapamatuje než kombinace čísel.

Doména je součástí URL (adresy) webových stránek a pomáhá návštěvníkovi rozeznat zaměření webu. Příkladem může být naše digitální studio, které najdete na adrese www.umimeweby.cz. Již z názvu domény (druhé úrovně viz níže) vyplývá, že se zabýváme tvorbou webových stránek.

Kromě webových stránek se s doménou můžete setkat také u e-mailových adres, konkrétně v prostoru za zavináčem. Doménové jméno se v tomto případě shoduje s doménou webu – v případě našeho digitálního studia například info@umimeweby.cz.

Správu domén má na starosti organizace CZ.NIC, na jejíž stránkách najdete všechny podstatné informace o pořízení domény i registr stávajících domén.

Doména prvního, druhého a třetího řádu

Internetová doména se skládá ze tří částí:

Každá část je oddělena tečkou a všechny jsou součástí URL webu. Povinnou součástí URL jsou první dvě úrovně. Třetí se používá pouze pro upřesnění obsahu webu.

Doména prvního řádu

Doména první úrovně neboli top-level domain (TLD), je část URL psána úplně vpravo. Typicky se jedná o národní domény označující jazykové mutace webu. Mezi domény prvního řádu patří například: cz, sk, edu, com, org.

Doména druhého řádu

Doména druhého řádu by již měla souviset s nabízenými službami nebo produkty. Často obsahuje název firmy, případně klíčové slovo, které popisuje druh podnikání. Právě tato část doménového jména má největší vliv na SEO i na zapamatovatelnost adresy stránek.

Doména třetího řádu

Doména třetího řádu je ze všech uvedených nejkonkrétnější. Specifikuje konkrétní místo na webu, a proto bývá nazývaná také jako subdoména. Píše se před doménu druhého řádu, příkladem může být blog.umimeweby.cz.

Proč chtít vlastní doménu

Vlastní internetová doména je symbol profesionality. Dnes je již považována za standard a návštěvníkům vašich stránek vysílá signál, že to s podnikáním myslíte vážně. Pomůže vám tedy při budování značky (brandu) i vztahu se zákazníky.

E-mailové adresy na vlastní doméně navíc působí mnohem důvěryhodněji než adresy na doméně Gmail nebo Seznam, kterou si může založit v podstatě každý. Vyhnete se tak zbytečným pochybnostem o kvalitách vašich služeb nebo produktů.

Jak vybrat název domény

Úvodní charakteristika domény už zmínila, že název domény musí být unikátní. Je to logické, jelikož pokud by unikátní nebyl, tak by nemohl sloužit k navštívení webových stránek. Například pokud by existovaly dva weby www.umimeweby.cz, tak by DNS nevěděl, na které stránky se chcete dostat.

Jedinečnost domény si můžete ověřit na stránkách CZ.NIC, konkrétně prostřednictvím databáze WHOIS (viz níže). Ještě před tím, než si jedinečnost názvu domény ověříte, však musíte vymyslet, jak svou doménu, potažmo web, pojmenujete.

Název domény by měl popisovat váš záměr. Návštěvník by již z URL měl rozpoznat, čím se dané stránky zabývají. Stejně tak by však název domény měl být co nejkratší (optimálně jednoslovný), originální a snadno zapamatovatelný.

V doméně můžete použít všechny znaky anglické abecedy (čili písmena bez diakritiky), číslice nebo pomlčky. Celková délka nesmí přesáhnout 255 znaků a každá část musí mít maximálně 63 znaků.

Tipy, jak vybrat doménové jméno

Jak najít volné domény

Ve chvíli, kdy již máte jasno v tom, jaké doménové jméno chcete zaregistrovat, přichází na řadu ověření, zda je daná doména volná. Nejbezpečnějším způsobem, jak najít volné domény, je navštívit stránky CZ.NIC a zadat kýžený název do databáze WHOIS:

  1. Přejděte na web CZ.NIC.
  2. Do lišty pro vyhledávání zadejte název domény.
  3. Klikněte na tlačítko „Hledat“.
jak najít volné domény
Příklad výpisu neexistující domény

Pokud je daná doména volná, bude výsledek vyhledávání vypadat jako na screenshotu výše. Jestliže je již doménové jméno obsazené, tak se dozvíte informace o provozovateli.

V případě, že bude doména obsazena máte v zásadě dvě možnosti. Buď zkusíte vyhledávání znovu, s jinou doménou první úrovně (například místo .cz použijete .org), nebo si vymyslíte jiné doménové jméno. Vhodnější je druhá popsaná varianta, jinak riskujete, že si budou uživatelé stránky plést.

Jak na pořízení (registraci) vlastní domény

Po tom, co si ověříte, že je vámi zvolená doména volná, přichází na řadu pořízení, respektive registrace domény. V první řadě je důležité upozornit na to, že si doménu nekupujete, nýbrž pronajímáte. Každý rok je tedy nutné pronájem prodloužit zaplacením poplatku. Ten se pohybuje mezi 200–300 Kč za rok.

Samotnou registraci pak můžete provést dvěma způsoby:

Registrace domény přes hosting krok za krokem

Jednodušším a využívanějším způsobem, jak registrovat doménu, je najít poskytovatele hostingu, který registraci provede za vás. Zkuste tedy na internetu vyhledat poskytovatele hostingu a porovnejte jejich nabídky.

Zaměřte se zejména na jejich reference a délku působení na trhu, které vám napoví, jak dlouho se danou problematikou zabývají. Pak už stačí jen objednat službu, zaplatit poplatek a počkat, než poskytovatel hostingu zajistí všechny technické náležitosti.

Cena za roční hosting se pohybuje mezi 600–1 000 Kč. Celkově by tedy základní náklady za provoz webu neměly přesáhnout 2 000 Kč.

Na co si dát pozor

V případě, že budete doménu registrovat prostřednictvím hostingu, nezapomeňte prostřednictvím databáze WHOIS zkontrolovat jméno vlastníka domény. Vyhnete se tak zbytečným soudním sporům o vlastnictví v případě odcizení domény.

Zkontrolujte si také aktuálnost kontaktních údajů. Vyhnete se tak například promarněnému prodloužení registrace domény, kvůli tomu, že vás hosting upozornil na expiraci na e-mail, který nepoužíváte.

Na pozici majitele domény uveďte majitele nebo jednatele firmy. Řádový zaměstnanec může z firmy kdykoli odejít i s přihlašovacími údaji a s doménou pak naložit dle vlastního uvážení.

Ověření domény aneb jak zjistit, kdo je vlastník domény

Ke zjištění, kdo je vlastník domény můžete opět využít stránky CZ.NIC a databázi WHOIS:

  1. Přejděte na web CZ.NIC.
  2. Do lišty pro vyhledávání zadejte název domény.
  3. Klikněte na tlačítko „Hledat“.

Jestliže se ve vypisovaných údajích zobrazuje vaše jméno, případně jméno ředitele nebo jednatele firmy, je vše v pořádku a nemusíte nic řešit. Pokud by se zde objevovalo například jméno programátora, který pro vás web vytvářel, je na místě jednat a doménu přepsat na sebe.

Rozdíl mezi doménou a webhostingem

Postup, jak na registraci vlastní domény, kromě samotného doménového jména zmiňoval také webhosting. Závěrem je tedy vhodné upřesnit, jaký je mezi oběma pojmy rozdíl.

Zajištění webhostingu a doménového jména jsou základní prvky provozování webových stránek. Registrace domény pro vás znamená, že můžete své stránky zpřístupnit pod určitou adresou. Webhosting pak přináší prostor, kam budete webové stránky a jejich obsah ukládat.

Doména je tedy v podstatě prostředek k tomu, aby vás uživatelé mohli najít, zatímco webhosting technické řešení. Oboje často zajišťuje jeden poskytovatel.

Pokud hledáte někoho, kdo vám se zřízením domény pomůže a zajistí pro vás hosting, nás neváhejte kontaktovat. Zajistíme pro vás všechny technické náležitosti, stejně jako tvorbu a správu webových stránek.


Hosting pro PHP weby
Správa a provoz VPS

Tyto tipy do vašeho emailu hned jak se objeví

@